Současná geopolitická situace, poznamenaná rostoucím napětím a bezpečnostními hrozbami, významně ovlivňuje stanovení priorit a přidělování finančních prostředků na obranu a bezpečnost v Evropě. To významně ovlivňuje i financování výzkumu, technologického rozvoje a inovací. Hlavními příčinami jsou: 1/ Geopolitický kontext: Pokračující konflikt na Ukrajině zvýšil obavy o bezpečnost v celé Evropě, což vyvolalo zvýšené výdaje na obranu a společné bezpečnostní iniciativy mezi členskými státy EU a spojenci NATO. 2/ Hrozby kybernetické bezpečnosti: Nárůst kybernetických útoků a digitální špionáže vyžaduje rozsáhlé investice do infrastruktury a schopností kybernetické bezpečnosti. 3/ Hybridní válka: Vyvíjející se povaha válčení, která kombinuje konvenční a nekonvenční taktiky, vyžaduje inovativní přístupy a pokročilá technologická řešení.
Důsledkem tohoto posunu priorit je postupné zvyšování výdajů na obranu mnoha evropských zemí, včetně České republiky, s cílem obrany oproti bezpečnostním hrozbám. Část těchto prostředků směřuje na výzkum a vývoj (R&D) v obranných technologiích. Obranné technologie jsou z principu věci drahé, proto jsme stále více svědky kolaborativních obranných projektů. Jedná se o celoevropské iniciativy, jako je Evropský obranný fond (EDF), které podporují projekty společného výzkumu a vývoje a podporují inovace v obranných technologiích a schopnostech obrany.
Mezi technologie, které jsou považovány za zásadní pro udržení strategického náskoku v obraně, patří zejména:
· umělá inteligence,
· autonomní systémy
· a kvantové výpočty.
Tyto a řada dalších technologií má tzv. duální užití, (tj. mají jak vojenské, tak i civilní využití). Jedná se nejen o technologie založené na materiálním základě, ale i o „měkké technologie“ zvyšující celkovou bezpečnost a odolnost společnosti.
Výše popsané trendy se samozřejmě projevují a budou projevovat stále více i v oblasti financování do příslušného výzkumu a vývoje. Již nyní se na úrovni komunitárních programů EU prosazují jako priority:
· Kybernetická bezpečnost: upřednostňování projektů zaměřených na posílení opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti pro ochranu kritické infrastruktury a citlivých informací.
· Sledování a zpravodajství: investice do pokročilých sledovacích technologií, systémů shromažďování zpravodajských informací a bezpečných komunikačních sítí.
· Pobídky pro inovace v oblasti obrany: rozsáhlé finanční podpory s cílem urychlit vývoj inovativních obranných řešení, včetně technologií dvojího užití.
· Partnerství veřejného a soukromého sektoru: spolupráce mezi vládami, průmyslem a akademickou obcí.
· Podpora malých a středních podniků: jejich zapojených do obrany a bezpečnosti cílenou podporou jejich inovativnosti a konkurenceschopnosti.
Tento posun v prioritách se bude v budoucnosti stále více promítat i do zaměření komunitárních dotačních programů EU i Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF).
Horizon Europe již nyní směřuje k vyčlenění více zdrojů na výzkum související s bezpečností, který bude řešit výzvy, jako je kybernetická bezpečnost, boj proti terorismu a krizové řízení. Otevírá se větší prostor pro financování interdisciplinárních projektů: zvyšuje se financování mezioborových projektů, které integrují bezpečnostní aspekty s dalšími společenskými výzvami, jako je zdraví a životní prostředí. Tento trend bude skoro jistě pokračovat i v připravovaném Rámcovém programu FP 10, který by měl na Horizon Europe navázat od roku 2028. Ten by (podle dostupných informací), měl zahrnovat konkrétní priority související s obranou a bezpečností, které budou odrážet vyvíjející se geopolitický kontext. Koordinovanou podporu obranného výzkumu a inovací zabezpečí i posílená spolupráce mezi Horizon Europe, resp. 10. Rámcovým programem a Evropským obranným fondem.
Posun v prioritách na úrovni EU bude samozřejmě paralelně reflektován i na národní úrovni, kde se postupně promítnou do aktualizace Národní bezpečnostní strategie ČR. Očekává se nejen další zvyšování obranného rozpočtu ČR se zaměřením na modernizaci svých vojenských kapacit a posílení opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti, ale i navýšení podpory rozvoje a zavádění inovací v obranných technologiích.
Využití ESIF bude v budoucnosti více zaměřeno na posílení místní bezpečnostní infrastruktury a schopností, čímž se zajistí vyvážený přístup k regionálnímu rozvoji a bezpečnosti. Lze očekávat, že se to projeví zejména v:
· Podpoře projektů zaměřených na posílení odolnosti a bezpečnosti kritické infrastruktury, včetně energetických, dopravních a komunikačních sítí.
· Přidělování finančních prostředků regionálním iniciativám, které posílí místní bezpečnostní schopnosti a připravenost.
· Podpoře integrace bezpečnostních cílů.
· Sledování průřezových témat: začlenění bezpečnostních aspektů do různých toků financování, což zajistí komplexní přístup k regionálnímu rozvoji a inovacím.
· Budování kapacit: kladení důrazu na investice do budování kapacit pro bezpečnost a obranu, včetně výcvikových a vzdělávacích programů.
Na posun v prioritách ESIF bude nepochybně navazovat i vnitrostátní financování, které podpoří prostřednictvím TA ČR výzkum a vývoj pokročilých obranných technologií a inovace v MSP ve spolupráci s mezinárodními partnery. Lze dokonce přepokládat i cílenou podporu celému českému obrannému obranný průmyslu tak, aby dokázal držet krok s mezinárodním vývojem.
Otázkám financování výzkumu, vývoje a inovací z veřejných dotačních zdrojů v měnící se politicko-ekonomické situaci věnuje tým ILA setrvale pozornost. Sledujte naše aktuality na webu www.ila.cz nebo naši stránku na LinkedIn ILA, s.r.o. | LinkedIn pro další informace!